Další příběh z alkeronské, erkalonské, no tamtý díry. by Rigger

    A to si jednou skupina vyrazila na procházku, hluboko do cizí země. Hraničář pěkně ruku v ruce s alchymistou, pak klerik, po něm válečník a před nimi  kouzelník Ergeran, kterému říkali hlen. Vyrazili odpoledne, takže moc daleko nedošli-jednak proto, že hraničář s alchymistou stále lezli někam do  křoví, a jednak proto, že už se začalo stmívat.
    "Hele, a co kdybysme se utábořili?" moudře navrhl kroll Sledge
    "Dobrej nápad!" poznamenal kouzelník
    "Jo, a já budu spát ve spacáku s Desmondem." radoval se přihřátý alchymista
    "Tak to ne, proboha!" pokřižoval se klerik
    A tak šli dál dokud nepadli únavou (hraničář na alchymistu). Když se ráno  probudili, chyběla polovina jejich věcí-hlavně peníze, a kouzelník.
    "Kde může bejt?" bál se o Ergerana válečník.
    "Asi se šel projít, tak to můžem klidně dál odpočívat, že jo Desmonde!" ra- doval se alchymista.
    "Tak u toho bejt nemusím." řekl klerik a šel prohlédnout blízké okolí,  jestli náhodou nenajde kouzelníka.
    Jen co popošel pár metrů od tábořiště, ze kterého se teď ozývaly nechutné zvuky, našel stopy po zápasu. Chvíli je ohledával, než za ním přiběhl kroll.
    "Fuj tajksl, to je hnus, neradil bych Ti tam chodit!" řekl válečník.
    "Já to taky nemám v plánu," odpověděl klerik "hele co sem našel." a ukázal na zem.
    "No jó, stopy." podivil se Sledge.
    "Myslíš si to, co já?" otázal se klerik.
    "Nó, vypadá to, že tu včera někdo slavil," řekl kroll "a já to zaspal, do.."
    "Nerouhej se." řekl mu klerik "Já si myslím, že nám někdo unesl kouzelníka"
    "Prosim tě, kdo by co s nim dělal, leda támhlecti dva." ukázal kroll k tábořišti.
    "Ale ne, vážně, to sou stopy člověka, nebo někoho jemu podobnému." řekl klerik.
    "Tak se po nich vydáme." řekl válečník.
    "Nó, jenže tady už žádný nejsou." poznamenal klerik.
    "Tak to sme vpr...." odvětil Sledge.
    "Ticho" řekl klerik "ještě něco skusim."
    Klerik se začal modlit "Ó mocný bože, tvůj služebník Tě prosí o pomoc. Ukažnám cestu za naším přítelem."
    Najednou se v dálce oběvilo nějaké světlo.
    "To bude vod nějakýho meče, nejspíš širokýho." poznamenal kroll.
    "Tak tam půjdem né?" otázal se klerik
    "Tak jo"
    "Počkejte na nás!" ozvalo se od tábořiště.
    Klerik s krollem se rozběhli za světlem.

    Když dorazili ke zdroji světla, uviděli kus kouzelníkovy hole, který leželu nějaké zabahněné cestičky. Vydali se po ní. Asi po třech mílích potkali postavu v černém jak jde stejným směrem.
    "Kdo seš, vole?" vyhrknul na postavu kroll Kráčející si ho ani nevšiml a šel dál.
    "Tyyyyy!" chtěl se na postavu vrhnout válečník s kyjem, ale klerik ho  zadržel a vydal se ke kráčející postavě.
    "Dobrý den, pane, mohu se zeptat kam jdete?" přátelsky promluvil na postavu klerik.
    "Jsem chmurný žnec." promluvila osoba v černém plášti.
    Klerik si vzpomněl, že to jméno už někde slyšel, ale nevěděl kde, a tak  mluvil dál.
    "Těší mě, já jsem Rigger, klerik." odpověděl pobožný muž. "A že jsem tak  smělý, kam to jdete?"
    "Jsem chmurný žnec." opakoval churný žnec.
    "No to je pěkný, ale já bych rád věděl kam to jdete."
    "Jsem chmurný žnec." znovu opakoval chmurný žnec.
    "To je nanic, Sledgi...." zavolal na válečníka klerik.
    "Jó, hned," ozval se kroll ze křoví.
    Když chmurného zabili, našli u něj zvláštní přívěsek, když si ho vzali, tělo cmurného zmizelo. Klerik si dal náhrdelník kolem krku. Ovšem, jakmile si ho  nasadil, náhrdelník ho začal táhnout někam po cestě. Ať se bránil jak chtěl, nepomohlo mu to. A tak oběma nezbylo nic jiného než jít za klenotem.

    K večeru dorazili oba už poněkud unavení k malé vesnici, uprostřed které byl na kůlu přivázaný kouzelník. Kolem kůlu bylo naskládané dříví. Okolo   kouzelníka běhali nějací pololidé poloskřeti. "Já du na ně!" zašeptal válečník, a než ho stačil klerik zadržet, vrhnul se  na příšerky.
    Byla to tvrdá bitva, při níž kouzelník málem uhořel-to když klerik zkoušel  své mocné kouzlo blesk z nebes a nějak se netrefil a zapálil kouzelníkovu  hranici. Ale nakonec zvítězili a zachránili svého přítele hlena. Když bylo po bitvě, vzpmněl si klerik odkud zná jméno chmurný žnec-jeho bůh má posla,  který se jmenuje Chmurný Žnec a který se někdy zjevuje služebníkům svého pána a pomáhá jim.
Když klerik dopřemýšlšl, dorazili hraničář s alchymistou.
"Přišli jsme o něco?" vyhrkl alchymista
"Ale vo nic." odvětil kroll
"To je dobře, hele Desmonde, křoví........."

Zpět